l. p. 2022, 12. května
Do tmavé, strašidelné, ponuré, tajemstvím opředené jeskyně, ukrývající věci očím neviditelné a uším podezřelé, jsme se dnes vydávali, každý sám, pro křesadlo a síru.
Bylo to děsivé a někteří z nás měli opravdu nahnáno, nicméně odměna byla velká: teplo a sucho poskytující oheň, na kterém bychom opekli rybu či usmažili želví vejce a také rozpustili smůlu, kterou budeme potřebovat ke stavbě lodě na cestu domů.
Čas před a po cestě za odvahou jsme vyplnili řešením logických a matematických kvízů, u kterých se někteří zapotili víc než cestou pro oheň.
Všichni si dnes zasloužili velký obdiv, za odvahu, houževnatost i trpělivost.
Zítra vyrážíme zpět do civilizace!
Z deníku trosečníka ostrova Munako.