V pátek 27. 1. jsme ve škole zahájili základní kurz programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT).
Přihlásilo se 6 kolegyň a 2 kolegové (celkem 14 pedagogů absolvovalo kurz v loňském roce), společně s účastnicemi z jiných škol jsme pracovali v pátek odpoledne a celou sobotu – psali, četli, diskutovali, sdíleli.

Kurz začal v příjemné atmosféře. Vedení školy jej podpořilo finančně, o skvělý průběh se ale také zasloužily provozní pracovnice (úklidem prostor i zajištěním možnosti vstoupit do školy o víkendu) a paní sekretářka. Všem moc děkujeme.

Ještě nás čekají 2 víkendy, poslední setkání se závěrečnou certifikací bude 14. dubna.
Více o programu RWCT si můžete přečíst ve výňatku ze stránek

Program Čtením a psaním ke kritickému myšlení
(Reading and Writing for Critical Thinking)

Tento vzdělávací program přináší učitelům na všech stupních vzdělávání konkrétní praktické metody, techniky a strategie sestavené v otevřený, ale provázaný celek, v efektivní systém velmi snadno použitelný přímo ve škole. Program sám neklade důraz na pedagogické, psychologické či literární teoretické poznatky, přestože je na jejich základu postaven, ale zdůrazňuje přímé prožití učebních činností a jejich následnou analýzu.
Co je pro program charakteristické

1. Promyšlené a strukturované využití čtení, psaní a diskuse k rozvíjení samostatného myšlení žáků, k podnícení potřeby i schopnosti celoživotního vzdělávání, tvořivého přístupu k novým situacím, schopnosti spolupracovat a respektovat názory druhých;
2. aktivní učení odehrávající se ve fázích evokace – uvědomění si významu informací – reflexe;
3. změna učitelova postavení v procesu výchovy a učení a změna komunikace mezi učitelem a žáky a mezi studenty navzájem;
4. využití faktografických znalostí k řešení problémů a jako materiálu k rozvíjení myšlenkových operací, vyvážený poměr mezi znalostmi, dovednostmi a rozvíjenými postoji;
5. zohlednění skutečných žákových zájmů a potřeb;
6. žákova neustálá reflexe vlastního učení jako jeden z nástrojů celoživotního vzdělávání;
7. důraz na spolupráci žáků, využití celé škály kooperativních metod;
8. hodnocení učebního procesu, ne jen výsledku učebního procesu;
9. žákovo ztotožnění se s cíli učení – žák cílům rozumí a později si je i samostatně formuluje a sleduje míru jejich dosahování;
10. třída jako učící se společenství otevřené novým nápadům a netradičním řešením.

Základním rámcem v tomto programu je tzv. třífázový cyklus učení:

1. evokace – každé učení začíná tím, že si studenti uvědomí a slovy vyjádří, co sami vědí nebo co si myslí, že vědí, o předloženém tématu, zároveň formulují i nejasnosti a otázky, které k tématu mají a na které budou hledat v další fázi odpověď;
2. uvědomění si významu informací – konfrontace studentova původního konceptu daného tématu se zdrojem nových informací, názorů, nově formulovaných souvislostí (text, film, vyprávění, přednáška…);
3. reflexe – studenti přeformulují své chápání tématu pod vlivem nových informací i diskusí s kolegy, uvědomí si, co nového se naučili, které z původních představ se jim potvrdily, které naopak vyvrátili, uvědomí si i názory a postoje druhých lidí (spolužáků, učitele) k tématu.

Hlavním cílem programu je, aby se žáci stali samostatnými mysliteli a čtenáři, kteří se dokážou na věci dívat z různých úhlů pohledu, jsou zvídaví a cítí lásku k vědění a zodpovědnost za svět, ve kterém žijí.