Další obrázek Předchozí obrázek
ZŠ a MŠ Kladno, Vašatova 1438 obrázek
Mateřská škola

Základní způsoby ke zlepšení účinnosti učení

Velká část dětí se bohužel učí neúčinným způsobem, takže za mnoho hodin práce získávají malé výsledky. Větší účinnosti (efektivity) učení můžeme dosáhnout mnoha způsoby. Takové zlepšení nespočívá jen v nějakých nových způsobech (metodách, technikách), ale spočívá také v celkové úpravě denního režimu, zajištění vhodných podmínek v prostředí a tak dále. Důležité je vést si dobrým způsobem sešity, psát čitelně, používat barvy a zvýrazňovače, dodržovat úhlednost. Hezké a čitelné písmo, navíc s barvami usnadňuje zapamatování. Rodiče by se měli společně s dětmi věnovat také sledování jejich duševního stavu: Pokud je dítě unavené, nejdříve si odpočinout, nebo projít venku, zacvičit si. Učit se ve stavu únavu je velmi neúčinné. Stejně tak po těžkém jídle je mozek odkrvený a člověku se chce spát nebo odpočívat. Odpočinek znamená si po dni ve škole například na chvíli lehnout, dát nohy nahoru, relaxovat. Hraní počítačových her nebo sledování videí v mobilu nebo dívání se na televizi není odpočinek. Probuzení duševní aktivity může také podpořit pohyb na čerstvém vzduchu, cvičení, studená sprcha, převrácené tělesné pozice (ideálně „svíčka“), které dokáží po chvíli cvičení dobře osvěžit. Učit se je lepší nahlas a používat sešity, učebnice, dělat si výpisky. Při učení nahlas je vhodné použít diktafon a nahrané pak poslouchat. V dnešní době je mnoho školní látky také zpracováno jako video na youtube, existuje mnoho dokumentů. V místnosti, kde se žák učí, by nemělo být horko, ale naopak přísun čerstvého vzduchu a ideálně ticho. Televize, hlasitá hudba (zejména vokální), hovor jiných lidí apod. narušuje učení. Někomu se lépe učí dokonce i v chůzi. Spíše než se učit látku zpaměti je lepší ji pochopit, k tomu poslouží právě učebnice, kde jsou informace v ucelených smysluplných celcích (v sešitě jsou jen základní pojmy). Velmi dobrý způsob je doma udělat např. rodiči přednášku (referát) o daném tématu, odpovídat na otázky (které většinou v učebnicích bývají), zkoumat další souvislosti. Takto propojené informace mají delší životnost. Vytržené pojmy naučené nazpaměť mnohdy po pár dnech „mizí. Po učení je ideální si opět odpočinou, relaxovat, jít ven, spát apod., tj. věnovat se spíše tělesné. Pokud hned po učení následuje přísun dalších duševních informací (tj. včetně sledování filmů, videí atd.), tak se informace narušují. To je také důvod, proč se mnoho dětí špatně učí: Před učením jsou na internetu, během učení odbíhají na internet, po učení hned jsou zase na internetu. Každý předmět může být zábavný, když chápeme jeho smysl. Někdy se někteří žáci ptají, jaký smysl mají třeba složité výpočty v matematice či fyzice, když chtějí jít humanitním směrem. Říkám jim, že antičtí filosofové milovali matematiku. Proč? Protože tím posilovali mysl - učili se, že myšlení bolí...

„Každý dobrý matematik, je přinejmenším z poloviny filozof, a každý dobrý filozof je minimálně poloviční matematik.“ — Gottlob Frege matematik, logik, filosof 1848 - 1925

2018 Oliver Tušla, Grafický design: Tomáš Fantyš